Pavlův zápisník

Občas mě překvapí, jak vlastně Česká pošta funguje. Co se dopisů týče, obvykle není problém. Ty se do schránky vejdou, pošťačka je má sebou a většinou dojdou. Ovšem u dalších služeb člověk nikdy neví, na čem je.

Zajímavou skupinou jsou doporučené dopisy. Ve schránce čeká lísteček, dojdu si na poštu, ukážu občanku, dostanu dopis. Pokud chci, aby mi někdo vyzvedl tento dopis, můžu si vytvořit průkaz zmocněnce za 50Kč a manželka mi bude moci tyto dopisy vyzvedávat.

Další zajímavou skupinou jsou balíky. Nejklasičtější přístup k doručování balíků je lísteček ve schránce, oznamující neúspěšné doručení. S tím opravdu problém nemám.

Včera jsem přišel domů, ve schránce lísteček. Říkám si super, už to přišlo, zaskočím na poštu. Koukám na lísteček a ten mi přijde nějaký jiný. Také že jo - není to totiž oznámení o neúspěšném doručení, ale o tom, že tento balík byl předán zmocněné osobě, jak se přímo píše v dokumentu Zásady pro dodávání poštovních zásilek a poštovních poukázek:

10. Poštovní zásilky, jejichž převzetí musí být potvrzeno příjemcem, dodává podnik zpravidla do bytu.
11. Adresát si může u kterékoliv pošty vymínit, že jemu adresované poštovní zásilky a poštovní poukázky mají být dodávány jen jemu, nebo že mají být dodávány jen osobám zdržujícím se v jeho bytě.
12. Pokud adresát nezvolí postup podle bodu 11. a pokud to neodporuje smlouvě uzavřené s odesílatelem, podnik může v případě jeho nepřítomnosti v bytě v době dodávání dodat poštovní zásilku nebo poštovní poukázku i jiné vhodné osobě, zejména sousedovi apod. V takovém případě vloží do adresátovy domovní schránky oznámení o tom, komu a kdy byla poštovní zásilka nebo poštovní poukázka dodána.
13. Pokud adresát nesouhlasí s postupem podle bodu 12. a pokud to neodporuje smlouvě uzavřené s odesílatelem, může požádat, aby podnik dodával v případě jeho nepřítomnosti poštovní zásilky a poštovní poukázky zmocněnci ve stejném domě. Současně se žádostí předá adresát poště zmocnění týkající se fyzické osoby, která má být považována za jeho zmocněnce; podmínkou je, že tato osoba se zmocněním souhlasí. Žádost adresáta může podnik odmítnout, pokud by takový postup vyžadoval neúměrně mnoho času. Obdobný postup může adresát zvolit, pokud je jeho byt v 5. a vyšším podlaží v domě bez výtahu, kam pracovník pošty není povinen poštovní zásilky dodávat; v takovém případě může adresát zvolit i dva zmocněnce.

Šokující je, že pro doporučené zásilky musím zplnomocnit jinou osobu, které se pak uvolí Česká poštat zásilku vydat. Zatímco u balíků s cenou do 5000Kč musím zakázat dodání jiným osobám.

Chápu, že na vesnici to je vysvobozující - sousedka odvedle je pořád doma, pošta je pro pracujícího člověka nedostupná (skrze pracovní hodiny pobočky). Ale v paneláku? Kde nikoho neznám???

Jak ve článku na iDnes.cz říká mluvčí ČT Ladislav Šticha:

Není tak podle Štichy moc fér, že některý divák ČT24 platí poplatky a jiný, který sleduje program pouze přes internet, ne.

Neříkám, zda to je fér nebo ne. ČT24 nechytám, nakonec ani tu Dvojku už nemáme. Ale občas si ČT24 pustím online.

V případě, že by se platily poplatky i za PC připojené k internetu, by mi přišlo fér, abych si mohl pustit Jedničku (ČT1) i Dvojku (ČT2) na internetu. Nezdá se Vám to, pane Ladislave Šticho, fér?

Z povzdálí jsem sledoval, že Radio Wave má problém, protože odvysílalo skladbu Primal Scream - Swastika Eyes, čímž prý otevřeně propagovalo fašismus. Nesouhlasím s tím, protože předložený amatérský překlad textu do angličtiny je opravdu zavádějící.

Co mě však vyděsilo, byla rétorika programového ředitele vysílání Českého rozhlasu, pana Richarda Medka:

Ta stanice (rádio Wave) byla založena (…) jako alternativní rádio, zaměřené na alternativní kulturu a na skupinu alternativně myslících a cítících. Což je skupina menšinová. (…) Tato menšinová skupina podle mého názoru není budoucností tohoto národa, anebo jenom velice ojediněle.

To, že někdo neposlouchá mainstreamovou hudbu a nesleduje mainstreamovou kulturu ještě neznamená, že není budoucností národa. Tento člověk, který je (mnou nedobrovolně) placen i z mých poplatků za rozhlas, urazil nejen mě, ale i spoustu mých známých. Většina (90%) má nejméně vysokoškolské vzdělání a pracují v oborech, kde se právě budoucnosti národa plně věnují v různých oblastech a troufám si říct, že jsou špičky. Přesto jsou menšinoví, protože poslouchají alternativní hudbu.

Omluva, kterou pan Medek pronesl ve článku iDnes.cz, zřejmě někoho uklidní, ale odvolávání se na vytržení z kontextu je opravdu chabé

"Všem posluchačům, kterých se mé výroky v inkriminované, neformální diskuzi, dotkly, se hluboce omlouvám," řekl Richard Medek iDNES.cz. Výrok (...) je prý vytržený z kontextu.

Jsem zklamán chováním vedení ČRo, které místo aby konalo veřejnou službu pro všechny, raději vstupuje do komerčních virtuálních zón a menšinových posluchačů se děsí.

Rádio Wave jsem nikdy neposlouchal, oproti Radiu 1 mi přišlo komerční. Přesto mě děsí, jak se k tomu vrcholní představitelé ČRo vyjadřují.

• Rada Českého rozhlasu obvinila Rádio Wave z propagace fašismu (digizone.cz)
• Před Českým rozhlasem se demonstrovalo za Rádio Wave (digizone.cz)
• Je to teatrální gesto, odmítl programový ředitel ČRo výzvu kolegů k rezignaci (idnes.cz)

Zřejmě každý viděl, jak TV Nova propaguje bike marathon s názvem Nova Author Cup. Je to masová akce, kde startuje kolem 3000 závodníků, od hobíků po mistry. V podstatě sde může zúčastnit každý.

Je ale zajímavé, jak se k tomuto maratonu Nova postavila po tom, co se tam zranilo několik závodníků.

Včera jsem viděl kousek Televizních novin na Nově, kde byla zpráva Cyklistický maraton si vyžádal několik zranění, informující mj. o tom, že Pro zraněné závodníky musel několikrát vzlétnout i vrtulník záchranné služby. Ani jednou se neobjevilo, že se jedná o Nova Author Cup nebo o to, že hlavním partnerem závodu je TV Nova. Prostě to byl jen závod. Stal se tam malér, takže není dobré to spojovat s naší vaší televizí. A to i přesto, že na svých TN.cz tento závod zvesela inzeruje a to i s účastí týmu TV Nova.

Zato ve Sportovních novinách již naplno slyšíme, že se v Jizerkách jel Nova Author Cup, kdo vyhrál a jak si to všichni užili...

Jen tak dál, TV Nova, jen tak dál...

Po necelém roce od dosažení 90 000km dosáhla naše milá Felicia 100 000km!

Tak vzhůru k té další stotisícovce...

Včera jsem poprvé instaloval Windows Vista 64bit Enterprise SP1. Byl to opět zážitek, někdy příjemný, někdy trochu nepříjemný (nepraktický).

Instaloval jsem na notebook Dell Precision M6300, což je stroj, jehož síťový adaptér váží jako běžný notebook :-) Paměti cca. 4Gb, grafická karta NVIDIA® Quadro® FX 1600M, prostě stroj, co je silnější než to, co mám pod stolem.

Instalace proběhla příjemně jednoduše, asi jako u Fedory (když nasypete kolem enteru zrní,zvládne to i slepice) a přišla mi mnohem jednodušší než u XP. Co mě překvapilo, že se mě to neptalo na klíč. Pak jsem zjistil, že se to musí dělat později.

Nepříjemné zjištění byla víceméně poinstalační nefunkčnost. V podstatě žádná ze součástí počítače (kromě bezdrátové síťovky) nefungovala tak, jak bych si na systém pro masy představoval:

• rozlišení jako ze 13. století. Myslel jsem, že 640x480 při 16 základních barvách, které od sebe rozliší i muži, již není potřeba používat. Zřejmě ano.
• Síťová karta. Nechápu, proč Windows Vista stále ještě nemají univerzální ovladač pro síťovku, copak netuší, jak se bez internetu špatně stahují ovladače z internetu?
• Pár dalších zařízení, které nejsou zas až tak nutné (čtečka otisků prstů apod.)

Ovladače se naštěstí jednoduše hledají na webu DELLu podle service tagu a, pro mě překvapivě, se již Vista neustále nerestartují. Za dobu instalace proběhl restart asi jen 3x.

Co mě zarazilo, že na stránkách nVidia nejsou ovladače na grafickou kartu Quadro FX 1600M. Jsou jen pro 1500M a 1700M. Podle všeho jsou nVidia ovladače pro Windows udělány jako pro Linux, takže jeden balík je dobrý pro všechny, ale nabízená verze nVidiou (169.96 z 6.6.2008) je starší, než kterou nabízí DELL pro tuto kartu (175.75 z 10.6.2008). Nakonec jsem nainstaloval ty od DELLu a docela to běhá.

Kdyby si chtěl někdo porovnat, jaké má dělo, tak tento DELL má Windows Experience Index 4.8 a zpomalují ho paměti. Možná jsem zapoměl nainstalovat nějaký driver pro paměti, ale kdo ví. Všechno ostatní je nad 5.0

Nakonec mě to docela mile překvapilo. Co se mi na Vistách nelíbí, je neustálé ztmavování obrazovky, když něco instaluji, musím stále něco potvrzovat a odklepávat. Jinak se mi to docela líbí, ale nutnost instalovat veškerý potřebný software mě stále odrazuje. A taky se mi za to nechce platit :-)

Včera jsem brousil po Youtube.com a našel informaci, že je možné, že vyjde kompletní tvorba HNF na CD!

A také že ano - bratři Štěpánové, hlavní postavy HNF a nyní XIII. století, ku příležitosti výročí 20let kompletně remasterovali a vydali všechna 3 alba, co HNF nahráli: Válka (1986), Obyčejní hrdinové (1987) a Dům na demolici (1988).

Konečně si budeme moci za zvuků vysoce kvalitní, remasterované, hudby zařvat To svět se POSRAL!!! jako za mlada.

HNF jsem vždycky bral jako jedny z nejvýraznějších punkových kapel, oproti zábavným Visáčům šli docela drsně k jádru věci. Ale co bych se tady rozepisoval, když to Tonda Kocábek úplně přesně popsal v recenzi na musicserveru.

Je potřeba doplnit starou punkovou kolekci ;-)

Občas si člověk připadal jak na koncetru Kraftwerk (na kterých jsem nikdy nebyl :-)

Více o prvním elektronickém bezkontaktním hudebním nástroji na wikipedii, který byl současně i alarmem a odposlouchávacím zařízením :-) A Moog je vyrábí dodnes.

Prostě počátek elektronické hudby :-) Díky za bezva divadlo.

Většina z nás si pamatuje dobu analogových fotografií. Když jsme je chtěli vidět, museli jsme vyrazit za tím, kdo je udělal, aby nám otevřel své albíčko. Nebo nám ho přinesl do hospody. Teď se díváme na webu nebo do hospody nosíme notebooky.

Také si můžeme vzpomenout, když jsme analogové fotky dělali. Buď jsme měli malý automatický foťáček, obvykle s rozmyslem vyfotili na jeden dva filmy dovolenou a pak odnesli do minilabu a po týdnu jsme měli papírové fotky. Nebo jsme z analogové zrcadlovky začali mokrým procesem získávat snímky, které možná byly kvalitnější než z minilabu a jejich získání také trvalo nějakou tu dobu.

A nyní, s širokou dostupností levných digitálních zrcadlovek se opět vracíme do této doby. Fotograf nasnímá stovky snímků, a aby byly co nejkvalitnější, tak do RAWu. Pak je potřeba vybrat z té kupy snímky, které stojí za to, upravit je, vymalovat mraky a vytáhnout barvy a konečně udělat nějaké ty fotky.

Doba je zlá a času málo, takže to obvykle trvá docela dlouho. Třeba zrovna dnes Jirka Chomát přidal na svůj web fotky ze Šumavy, které udělal před dvěma měsíci.

Doba, potřebná k ukázání fotek, se tak opět vrací k měsíci až dvou zpoždění, od chvíle, kdy byl snímek pořízen. Jasně, je potřeba ty fotky upravit, udělat s nimi PhotoShop kouzla, aby byly co nejhezčí, ale co to pak říká o té fotce? A když chci mít album z dovolené, bude to ostatní po dvou měsících zajímat?